CHAMPAGNE - VÝJIMEČNÝ NÁPOJ PRO VÝJIMEČNÉ CHVÍLE

CHAMPAGNE - VÝJIMEČNÝ NÁPOJ PRO VÝJIMEČNÉ CHVÍLE

Bohatá a dlouhá historie

Literární prameny uvádí, že první stopy zanechalo šampaňské už v 1. století našeho letopočtu. Přímé důkazy o vínech z oblasti Champagne však nacházíme až v 5. století a obliba šumivých vín se začala rodit teprve v 17. století. Proslýchá se, že tato varianta byla objevena v podstatě náhodou. Všechno to začalo, když se pěstitelé vína pokoušeli vyrovnat vínům z Burgundska. Nepodařilo se jim to však kvůli chladným zimám, které zastavily proces kvašení, a tak víno leželo ladem ve studených sklepech. Na jaře se však spící kvasinky opět probudily a znovu započalo kvašení. Nevyhnutelným důsledkem bylo, že se cukr obsažený ve víně začal proměňovat v alkohol a oxid uhličitý. Uvolňovaný oxid se městnal v lahvích a nebylo zprvu žádnou výjimkou, že slabé lahve explodovaly. Ty, které kritickou fázi přežily, obsahovaly dosud neslýchané šumivé víno.

Pověsti praví, že tím, kdo vynalezl šampaňské, nemůže být nikdo jiný než sklepmistr opatství Hautvillers, Dom Pierre Pérignon. Víno s bublinkami považoval za laciné a nežádoucímu perlení se snažil zamezit. Když však šumivý mok poprvé ochutnal, pronesl: „Honem, pojďte sem! Piju hvězdy!“ Šumivou verzi šampaňského vína pak představil v roce 1715 vévoda z Orleans. V závěru 19. století víno z Champagne zaplavilo Paříž. Zvěsti o nesrovnatelné a výjimečné chuti se brzy roznesly po celé Francii a prostřednictvím napoleonských válek se šampaňské dostalo do celé Evropy.

Co jste možná nevěděli

To pravé šampaňské se vyrábí výlučně v oblasti Champagne-Ardenne v severovýchodní Francii. Výsostným označením Champagne, které se stalo formálně deklarovanou chráněnou značkou už roku 1908, se tedy mohou pyšnit pouze místní vína.

Champagne-Ardenne na severovýchodě Francie u hranic s Belgií.

Specifický výrobní proces, založený na sekundárním kvašení vína, podléhá striktním předpisům.

Nekompromisní jsou i pravidla výběru odrůdy. Dle platné legislativy se šampaňské smí vyrábět pouze z rulandského modrého (Pinot Noir), mlynářky (Pinot Meunier) a Chardonnay.

Dokonalý požitek

Zjevná exkluzivita tohoto nápoje se zrcadlí ve vytříbené chuti, ale také v ceně a zaslouží si patřičný způsob podávání. Jakým způsobem si champagne vychutnáte, nebo jakému typu sklenice dáte přednost, záleží čistě na vašich osobních preferencích. U tohoto lahodného moku jde především o nezapomenutelný zážitek, potěšení a příležitost uvolnit se.

Zapomeňte na předsudky a pojďte si vybrat sklenici, která bude zdobit sváteční chvíle u vašeho stolu. Takovou, která se vám bude dobře držet, líbit, a ze které vám bude šampaňské nejlépe chutnat.

Foto: archiv

Ve které skleničce pijeme šampaňské?

Všichni milovníci šampaňského si tuto otázku kladli alespoň jednou: jaká je nejlepší sklenice na pití šampaňského? Odpověď na tuto otázku si zaslouží vaši pozornost, protože jde o to, abyste maximálně využili aroma a příchutě svého šampaňského po celou dobu pití. Chuť šampaňského se neodvíjí pouze od kvality, značky nebo ceny. Ačkoliv vás to možná překvapí, na chuťovém prožitku a rozvinutí vůně mají značný podíl sklenice, ze které víno pijete. Jejich tvar, velikost, výška i tloušťka skla. Zde představíme různé typy sklenic, které existují. Od nejdůvěrnějších po nejoceňovanější vás zveme k pití 7 různými způsoby.

BLIDA A POMPONNE

Tyto dvě sklenice jsou široké veřejnosti nejméně známé. Blida je typická sklenice pěstitelů révy šampaňského. Tyto sklenice byly původně navrženy k pití čaje. Vyrobené v Remeši pro zákazníky v alžírském městě Blida si tyto sklenice ale rychle osvojili vinaři. Přesvědčila je jejich snadná údržba, velikost a také jejich nerozbitnost. Ze stejných důvodů se blida začala používat při slavnostních příležitostech, jako svatby, křtiny nebo přijímání. Dnes používají blidu především obyvatelé regionu Champagne. Ať už jsou malované nebo čiré, snadno se sbalí do tašky do parku nebo na pláž.

Místní vinaři pijí šampaňské z typických blid. Foto: Champagne Bernard Depoivre

Sklenička pomponne je vlastně flétna, jen s jednou zvláštností: nemá totiž nohu. Tak trochu vypadá jako zvon. Inspirací byl však tvar galského rohu, které dříve sloužily jako sklenice. Tvar této sklenice má ovšem jednu velkou nevýhodu – musíte vypít veškerý nápoj, abyste mohli pomponne odložit. Dnes je pomponne spíše dekorativní záležitostí.

Nevšední pompomme skleničky od MUMM

ORIGINÁLNÍ MISKA

Pokud jste milovníky extravagance, originalit a nebojíte se vystoupit z řady, doporučujeme vyzkoušet porcelánové misky. Tyto misky na šampaňské jsou naprostou senzací a těší se stále větší popularitě. Pití z těchto misek je totiž požitkem pro všechny smysly. Jejich revoluční design uchvátí na první pohled, svým tvarem perfektně padnou do ruky a z chuti vytáhnou to nejlepší. Ve spojení s jednotlivými vlastnostmi vína tak promění již natolik slavnostní popíjení šampaňského v mimořádný wow efekt, na který budete ještě dlouho vzpomínat.

Sieger by Furstenberg - Sip of Gold Champagne Goblet

COUPÉ NEBO FLÉTNA

Další používanou „šampuskou“ je takzvané coupé, neboli šálek. Tyto široké sklenice byly stvořeny v Anglii speciálně k podávání šampaňského už v 17. století. Široký kalich dovoluje vínu lépe se vyjádřit a vy si tak můžete plnými doušky vychutnat jeho delikátní chuť.

Znalci šampaňského však coupé jednohlasně odsuzují. Jeho široký tvar má hlavní nevýhodu: bubliny a vůně rychle unikají. Šampaňské je brzy „unavené“. Je proto nutné šampaňské rychle vypít, pokud si chcete uchovat aroma. Dnes se tato sklenice používá spíše na míchané nápoje a cocktaily.

Foto: Food52. 

Zřejmě nejznámější sklenicí, je vysoká sklenice zvaná flétna. Nalévala se do nich již první šumivá vína. Šampaňské se běžně podávalo s dezertem nebo jako dezert a když se během večeře naplnila sklenice šampaňským, chuť vína a cukry se usadily na dně úzké sklenice a voilà – dezert byl připraven.

Flétny jsou ideální, pokud si rádi vychutnáváte typickou svěžest šampaňského. Bublinky se ve vysoké sklenici prodírají vrstvou nápoje a ten tak zůstává dlouho čerstvý a „sparkly“. Některé kvalitní výrobky navíc disponují speciální úpravou dna, která perlení ještě podpoří. Takže vězte, že hrbolky na dně vašich sklenic nejsou výrobní vadou, ale mají opodstatněný význam. Jeho dlouhá noha navíc chrání šampaňské od ruky a udržuje šampaňské chladné, příjemně se drží a nebezpečí, že se polijete, je tak opravdu minimální. Flétny plníme do poloviny či do 2/3, aby nad šampaňským zůstal prostor pro rozvinutí aroma.

Ačkoli je v myslích většiny lidí spojována se šampaňským, flétna však u someliérů není oblíbená. Neztracujme ji však úplně. Flétnu použijete u šumivých vín prosecco, cava či crémant.

Foto: vinařství Deutz, Francie. 

Šampaňské je především víno a tak ho také berme.

"Není to Champagne, je to víno ze Champagne".

Abyste si mohli šampaňské náležitě užít, nemusíte ale použít pouze sklenici na šampaňské. Ve skutečnosti je někdy servírování „bublinek“ v běžné sklenici na víno mnohem žádanější než v úzké flétně. Obzvláště u „velkých“ šampaňských je aroma jedním z nejdůležitějších aspektů nápoje. U úzké flétny ho neucítíte, protože váš nos se jednoduše nedostane do sklenice. Navíc se kvůli úzkému hrdlu do sklenice nedostane potřebný kyslík, který aroma uvolňuje.

Moët Ice Impérial, vůbec první šampaňské vytvořené pro pití na ledu 

Obzvláště u velkých ročníků, které se potřebují plně vyjádřit, používáme široké sklenice na víno. V posledních letech se díky inovacím, co se týče kupáží a způsobu ochutnávky, vyvinula sklenice, ve které ochutnáváme atypická šampaňská vína. To je případ velmi sladkých šampaňských vytvořených speciálně k ochutnání doprovázeném kostkami ledu, jako je například Moët Ice Imperial. V tomto případě zvolíme velmi širokou sklenici na víno.

Důležitá pravidla na konec

Sklenice nemyjeme saponátem. Pouze oplachujeme teplou vodou.
Sklenice neutíráme, necháme schnout přirozeně.
Sklenice předem nechladíme.
Sklenicemi neťukáme, postačí sofistikované pozvednutí ve směru přípitku.

Sofia Loren nalévá šampaňské. Foto: archiv.