Kintsugi - stará japonská technika a moderní styl v interiéru

Kintsugi, neboli zlaté spojení, je tradiční japonská technika používaná pro opravu rozbité keramiky. Kintsugi není jen o řemeslné zručnosti. Poskytuje také hlubší pohled na japonskou filozofii wabi-sabi a udržitelnost věcí. Kintsugi se nesnaží skrýt zjevné známky opravy, naopak je staví do popředí použitím zlatých nebo stříbrných pigmentů v laku, a vytváří tak zcela novou krásu původního předmětu.

Jak vzniklo kintsugi?

Legenda tvrdí, že kintsugi lze vysledovat až do 15. století. Když šógun Ashikaga Yoshimasa omylem rozbil jednu ze svých oblíbených čínských čajových misek, poslal ji do Číny na opravu. Výsledkem byl však velmi zklamán a vyzval proto japonské řemeslníky, aby vymysleli jiný způsob, jak učinit jeho oblíbenou misku opět hezkou. Výsledkem bylo kintsugi.

Rozbitá nebo prasklá keramika se opravuje ve vícestupňovém a dlouhodobém procesu. K tomuto účelu se japonský lak urushi nanáší v několika vrstvách, popráší se buď zlatými nebo stříbrnými pigmenty a poté se vyleští. Kdysi rozbité kusy jsou hladce spojeny dohromady a tvoří nový celek, který se ve většině případů vyrovná kráse originálu.

V nedokonalosti je krása

Filozofie, která stojí za kintsugi, je wabi-sabi. Tato filozofie převládá ve všech formách japonského umění a pramení v buddhistickém učení o třech podstatách bytí: pomíjivost, neuspokojivost a tzv. "anattá". Wabi-sabi znamená pochopení krásy v pomíjivém, starém či nedokonalém. Kdysi rozbitá čajová miska není o nic méně cenná než neposkvrněná miska nová. Jedinečný vzhled získává miska právě komplexním restaurováním, jehož hodnotu lze jen stěží odhadnout.

Mezi charakteristické rysy filoziofie wabi-sabi patří asymetrie, drsnost, jednoduchost, strohost, skromnost, intimita a uznávání přírodních objektů i přírodních sil.

V dnešní době se kintsugi aplikuje nejen při spravování keramiky. Technika se používá také v designu, interiéru, nábytkářství a mnoha jiných odvětvích a uměních.